Poskytnout druhému negativní zpětnou vazbu není jednoduché z těchto důvodů:
· prostě to neumíme
· máme strach, že se druhého dotkneme, zvláště když jde o vztah, na kterém nám záleží
· obnáší to určité riziko, když jde třeba o nadřízeného nebo jinou autoritu
Naučte se kritizovat tak, aby to nemělo negativní dopad na mezilidské vztahy a aby z toho naopak obě strany měly prospěch. Stačí se dodržovat následující zásady.
Nejdříve se uklidněte
Kritizovat někoho v hněvu a rozčilení se nevyplatí. Nekřičte, ani nezvyšujte hlas. Mohli byste říci něco, co byste normálně nevyslovili, a už to nepůjde vzít zpět. Nebo to řekneme nelaskavým tónem. Druhá strana vám nebude naslouchat a přejde do obrany a protiútoku. Mějte svoje emoce pod kontrolou.
Kritizujte v soukromí bez svědků
I když řeknete pravdu a klidným tónem, pokud u toho budou jiní lidé, druhá strana se bude cítit nepříjemně. Jestliže něco řešíte doma s partnerem, snažte se to dělat v nepřítomnosti dětí a dalších členů rodiny. Na pracovišti zařiďte, aby u toho nebyli ostatní kolegové.
Zaměřte se na konkrétní chování, ne na osobu
Neříkejte: „Jsi nespolehlivý.“ S tím si protějšek neví rady a vyvolá to v něm odpor. Když ale upozorníme na konkrétní věc nebo chování, může s tím druhá strana něco dělat. Např.: „Vadí mi, že jsi nekoupil mléko, jak jsme se domluvili.“
Buďte konkrétní, specifikujte
Vyhněte se slovům „vždy, nikdy, pořád, každý“ apod. Neříkejte: „Nikdy po sobě neuklidíš.“ Nebo: „Pořád chodíš pozdě.“ Druhá strana se začne bránit, že to není pravda, že přeháníme.
Poukažte na konkrétní činnost, uveďte datum, den, hodinu. „V úterý a ve čtvrtek jsi přišel o hodinu později.“ Nebo: „Včera sis neuklidil oblečení a boty.“
Řešte to v co nejkratším čase po události
Jde o to, abyste věc, kterou chcete vytknout nebo na ni upozornit, měly obě strany v čerstvé paměti. Pokud budete řešení oddalovat, hrozí, že se situace zamlží dalšími obsahy a budete ji vnímat zkresleně.
Vyjadřujte svoje pocity
Řekněte upřímně, jak to vidíte, cítíte, vnímáte, jak to na vás působí. Neříkejte: „Jsi hrozný.“
Začínejte věty takto: „Mrzí mě, že… Mám pocit… Dotklo se mě…“ apod.
Zvolte vhodnou chvíli, kdy přestat mluvit
Máme tendenci podkládat naše tvrzení dalšímu fakty, důkazy a argumenty, které už s věcí nesouvisí. Tím tlačíme druhého ke zdi a ženeme ho do protiútoku. Řekněte druhému jen to, co je nezbytné, a dejme mu prostor, aby mohl reagovat. Jeho stanovisko pozorně vyslechněte a přiměřeně reagujte.
Přidejte návrh na změnu a odstranění problému
Nekritizujte způsobem, že jen řeknete, co se vám nelíbí, a necháte to být. To není principem zpětné vazby. Snažte se najít společně řešení.
K záležitosti se zbytečně nevracejte
Pokud byla kritika sdělena, vyslechnuta a navrženo řešení, jděte dál. Už se k záležitosti nevracejte, nepřipomínejte ji. Dejte druhému možnost začít znovu. Neměla by na něm zůstat nálepka „nespolehlivý pracovník, nevděčný syn“ jen kvůli jednorázovému pochybení.
Závěrem:Je důležité, aby dotyčný odcházel z diskuze s pocitem, že mu nadále důvěřujete. Že nemáte nic proti němu osobně, pouze se vám nelíbil jeho konkrétní skutek nebo chování. Takto podaná zpětná vazba může přispět pozitivně k rozvoji vzájemných vztahů a spolupráce.